Hlavní nabídka

Hlavní strana // Územní plány vyšš...

Obsah stránky

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje

Středočeský kraj

Územní rozvoj kraje

PŘIPOMÍNKY K 1. AKTUALIZACI ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) středočeský kraj 1

Na základě oznámení č. j. 149967/2014/KUSK ze dne 29. 10. 2014 obec Jesenice uplatnila usnesením Rady obce Jesenice číslo 653/14-R28n ze dne 09.12.2014 připomínky dle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) k návrhu 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále též jen „AZUR“), která se týká trasy dálnice D3 ve variantě „Západní“ v koridoru D005 a tzv. Václavické spojky.

Dokumentace - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje krizek 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje krizek

 

I. Text připomínek

Obec Jesenice nesouhlasí s vymezením koridoru dálnice D3 v úseku Jesenice – hranice kraje a koridoru silnice II/112 v úseku Benešov – Václavice, napojující Benešov na dálnici D3 (tzv. „Václavická spojka“). Nesouhlasíme s vymezením výše uvedeného jako veřejně prospěšných staveb, s uloženými opatřeními pro navazující územně plánovací dokumentace, opatřeními pro předcházení, snížení nebo kompenzaci záporných vlivů, na základě předloženého návrhu 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje z důvodů, uvedených v části III. tohoto podání.

 

II. Území vymezené připomínkami

Území dotčené touto připomínkou je vymezeno takto: okresy hl. m. Prahy, Praha – západ, Praha – východ, Benešov, Příbram, obce Praha, Benešov, Bystřice, Čerčany, Červený Újezd, Čtyřkoly, Heřmaničky, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chrášťany, Ješetice, Krňany, Lešany, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Mrač, Nespeky, Netvořice, Neveklov, Olbramovice, Poříčí nad Sázavou, Pyšely, Tisem, Smilkov, Týnec nad Sázavou, Václavice, Vojkov, Votice, Vrchotovy Janovice, Kunice, Mirošovice, Modletice, Nupaky, Pětihosty, Petříkov, Říčany, Senohraby, Stránčice, Světice, Velké Popovice, Jesenice, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Libeř, Okrouhlo, Petrov, Psáry, Zlatníky – Hodkovice, Sedlec – Prčice.

 

III. Odůvodnění připomínek

Pro vyšší přehlednost odůvodnění uvádíme obsah jednotlivých připomínek s odkazem na čísla stran připomínky:

1. Chybějící posouzení potřebnosti D3 2

2. Vzájemná podmíněnost staveb, časové hledisko 3

3. Návrh AZUR je invariantní 3

4. Nepřezkoumání úkolů z Politiky územního rozvoje 4

5. Porušení zásady procesní ekonomie 4

6. Oprávněný investor 5

7. Nesprávně vymezené úkoly pro navazující územní plánování 5

8. Neurčité vymezení koridorů 6

9. Absence vyhodnocení vlivů na území obce Vestec 6

10. Hluková zátěž 6

11. Imisní zátěž 7

12. Proces posuzování vlivů na životní prostředí - EIA 8

13. Nesprávné vstupy do posuzování – zohlednění i zrušených koridorů 8

14. Věcně nesprávné vyhodnocení vlivů 8

15. Chybějící podkladové studie 8

16. Absence vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů 9

17. Absence vymezení přivaděčů 9

18. Kompenzační opatření 10

 

1. Chybějící posouzení potřebnosti D3

Posouzení ekonomických nákladů a přínosů jednotlivých variant v návrhu AZUR i ve VVUR zcela chybí. V aktualizaci je zdůvodněna nutnost výstavby D3 potřebou zlepšit napojení Tábora a Českých Budějovic na Prahu a odlehčit dálnici D1 a silnici I/3, zdůvodnění jinými pozitivními vlivy D3 není uvedeno. Po realizovaném zkapacitnění dálnice D1 a po realizovaném a dále připravovaném zkapacitnění silnice I/3 v úseku Mirošovice – Benešov bude za předpokladu správného řešení zkapacitnění I/3 včetně křižovatky Mirošovice na úseku Praha - Benešov k dispozici dostatečně kvalitní napojení Tábora a Českých Budějovic. Potřeba odlehčit dálnici D1 a vhodně zkapacitněné silnici I/3 není v odůvodnění nijak prokázána, lze se stejně tak domnívat, že kapacity obou komunikací nebudou na úseku Praha – Benešov vzhledem ke stagnujícím intenzitám dopravy od roku 2008 překračovány ani v delším výhledu.

Důvodem vložení priority nemůže být ani v návrhu aktualizace uvedený soulad s koridorem dopravním infrastruktury uvedeným v PÚR 2008 jako „transevropský multimodální koridor X“. Koridor tohoto názvu není a nebyl v žádném evropském nařízení ani směrnici. Aktuálně platné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU obsahuje trasu Praha – České Budějovice jakou součást globální transevropské sítě TEN-T , což představuje pro Českou republiku závazek vybudovat v této trase do roku 2050 minimálně standardní silnici vysoké kvality umožňující bezpečný provoz, to lze splnit i jinak než výstavnou dálnice D3 v celé trase Praha – České Budějovice.

Přestože se záměr koridoru dálnice D3 přes Dolní Posázaví a Neveklovsko a napojením na SOKP u Jesenice připravuje již několik desetiletí, nikdy nedošlo k reálnému zhodnocení ekonomického přínosu uvedené stavby v poměru k nákladům. Vzhledem k významným střetům se zájmy na ochranu vlastnických práv, zdraví lidí, nerostného bohatství, ochranu ZPF a PUPFL, ochranu krajinného rázu a prostupnosti krajiny je toto vyhodnocení nejen vyžadováno zákonem (§ 19 odst. 2 stavebního zákona), ale je též věcně potřebné a logické, zejména ve vztahu k nedostatku finančních prostředků státu a odsouvání termínů harmonogramu výstavby. I časové hledisko a návaznost na jiné dopravní stavby, které jsou schopny převzít severozápadní dopravní toky (R4, rekonstruovaná I/3, IV. železniční koridor), je třeba do tohoto multikriteriálního hodnocení zahrnout.

Za těchto okolností měla být posuzována dálnice D3 variantně, a to jak ve vztahu k jednotlivým existujícím variantám v kategorii D (viz níže pod bodem 2), tak minimálně v tzv. nulové variantě při posouzení připravovaného zkapacitnění sil

 

2. Vzájemná podmíněnost staveb, časové hledisko

Návrh AZUR ani VVÚR vůbec neposuzují a nehodnotí otázku napojení koridoru dálnice D3 na Pražský okruh (SOKP).

V žádném případě není přípustné vydání územního rozhodnutí pro stavbu dálnice D3 v úseku Praha – Václavice v jakékoliv variantě jejího provedení před dokončením zásadních navazujících komunikací, především východní části Pražského okruhu, dokončením obchvatu silnice II/101 kolem Jesenice, dokončením obchvatu Písnice a zprovozněním křižovatky Dolní Břežany, dokončením křižovatky na Pražském okruhu v Komořanech a navazující komunikace, napojením obchvatu Písnice v Praze na Vídeňskou západním obchvatem Prahy-Kunratice a vyřešením nedostatku kapacity křižovatky Vídeňská x Kunratická spojka v Praze.

3. Návrh AZUR je invariantní

Každý záměr vymezovaný v zásadách územního rozvoje musí být hodnocen z hlediska potřebnosti. Nejvyšší správní soud v usnesení svého rozšířeného senátu ze dne 21.7.2009, č.j. 1 Ao 1/2009 – 120 uvedl, že i v testu přiměřenosti při přezkumu opatření obecné povahy je nutné zkoumat, zda způsob provedení opatření má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody, zda je provedeno nejšetrnějším možným a nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (srov. také rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005 – 98). Bez posouzení jednotlivých variant není přitom možné určit, zda je záměr vymezen nejšetrnějším možným anediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle.

Posuzování variant je vyžadováno i v případě soustavy NATURA 2000, které upravuje zákon o ochraně přírody a krajiny a směrnice o stanovištích (Směrnice Rady č. 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

Koridor D3 je na podrobné úrovni rozpracován ve dvou základních variantách („Západní“ a „Východní“) a několika sub variantách, ale AZÚR je připravená invariantně. Varianty nejsou posuzovány ani ve Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, přestože ustanovení § 36 odst. 1 Stav Z (které je nezbytné aplikovat i v případě zrušení části ZÚR dle ustanovení § 42 Stav Z) stanoví: „Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.“

Posuzována není dokonce ani nulová varianta s odkazem na zakotvení koridoru dálnice D3 v Politice územního rozvoje (viz str. 74 VVÚR části A).

4. Nepřezkoumání úkolů z Politiky územního rozvoje

Ústavní soud ve svém usnesení čj. Pl.ÚS 5/10 ze dne 02. 11. 2010 odmítl samostatnou soudní přezkoumatelnost Politiky územního rozvoje a konstatuje: „Úkoly vyplývající z napadené části Politiky územního rozvoje nepochybně směřují k orgánům vykonávajícím působnost na úseku územního plánování. Ty musí prověřit reálnost či proveditelnost záměrů vyjádřených v Politice. Teprve vyhodnocení těchto dopadů ukáže, zda je záměr obsažený v Politice proveditelný“. Tyto závěry podporuje i důvodová zpráva ke kapitolám 5 a 6 Politiky územního rozvoje kde je uvedeno. "Kapitoly 5 a 6, které vymezují plochy a koridory pro rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury, ukládají v úkolech pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady prověřit proveditelnost, potřebnost, reálnost nebo účelnost záměrů, v úkolech územního plánování, prověřit účelnost a podmínky územní ochrany a její zajištění příslušnými nástroji územního plánování." Jde tedy o akt, který je adresován veřejné správě. Ta je však při jeho provádění povinna postupovat v souladu se všemi právními předpisy.“

Obdobně judikoval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku čj. 9 Ao 3/2009 – 75 ze dne 18. 11. 2009: „Závaznost v Politice obecně vyjádřených záměrů pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních a regulačních plánů a pro rozhodování v území ovšem neznamená a ani znamenat nemůže, že by kraje při pořizování zásad územního rozvoje automaticky převzaly do svých plánů realizaci v Politice obsažených záměrů, a to bez dalšího hodnocení jejich dopadů či zvažování možných variant.“

Pořizovatel však při pořizování návrhu AZÚR neprověřuje potřebnost, proveditelnosti, reálnost a účelnost vymezených záměrů, ale odkazuje na nezbytnost jejich provedení například na str. 74 VVÚR části A uvádí: „Dálnice D3 je vymezena v Politice územního rozvoje ČR, proto nebyla uvažována nulová varianta.“

5. Porušení zásady procesní ekonomie

Krajský soud v Praze sice svým rozsudkem ze dne 14. 6. 2013, čj. 50 A 9/2013 zrušil vymezení koridoru dálnice D3 a Václavické spojky. Proti tomuto rozsudku však byla Středočeským krajem i Ředitelstvím silnic a dálnic (coby oprávněný investor) podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (sp.zn.. 8 Aos 3/2013), který o podané kasační stížnosti doposud nerozhodl a nelze tedy předjímat, zda rozsudek Krajského soudu v Praze potvrdí či zruší a vrátí věc k novému projednání.

Zpracování AZÚR je časově i finančně velmi nákladnou záležitostí. Ředitelství silnic a dálnic ČR přesto nevyčkalo konečného rozhodnutí ve věci, ale svým podáním ze dne 05. 09. 2013 navrhlo zpracování AZÚR (když předtím dne 16. 08. 2013 samo podalo kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku). Tento postup je v rozporu se základní zásadou procesní ekonomie činnosti orgánů veřejné správy (§ 6 odst. 2 správního řádu), přináší zbytečné náklady pro veřejné rozpočty a navíc potencionálně staví pořizovatele do procesně obtížné situace, kdy může být v jeden okamžik projednávána aktualizace ZÚR, přičemž její obsah znovu nabude platnosti a účinnosti v rámci původních Zásad územního rozvoje (pokud NSS kasační stížnosti Středočeského kraje či oprávněného investora vyhoví).

6. Oprávněný investor

Dle ustanovení § 42 odst. 6 Stav. Z, může podat návrh na aktualizaci ZÚR oprávněný investor. Oprávněný investor je definován v ustanovení § 39 odst. 2 jako správce nebo provozovatel veřejné dopravní infrastruktury. Ředitelství silnic a dálnic ve svém návrhu uvádí, že je oprávněným investorem k záměru předvídaném v zrušené části ZÚR SK krajským soudem. Toto tvrzení není pravdivé, protože ŘSD je sice zcela nepochybně oprávněným investorem k záměru dálnice D3, ale již nikoliv k záměru tzv. Václavické spojky, která se týká silnice II/112, tedy silnice druhé třídy, která by byla po své realizaci dle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. ve vlastnictví Středočeského kraje, a kterou ŘSD ani nespravuje ani neprovozuje.

7. Nesprávně vymezené úkoly pro navazující územní plánování

V bodu 120 a 143 jsou stanoveny podmínky, které se vztahují k navazujícím územně plánovacím procesům. Na obce je tak při přípravě jejich územního plánu přenášena povinnost řešit otázky, ke kterým buď nemají vůbec kompetenci, nebo nemají odbornou ani finanční kapacitu, případně již v této fázi schvalování je nebude možné uspokojivě řešit. Většina územních plánů obcí v koridoru D3 je zároveň již schválena a obce nebudou pořizovat změny ÚP „pouze“ z důvodů takto stanovených úkolů.

Konkrétně se jedná o tyto požadavky:

  • Zajištění odpovídající ochrany veřejného zdraví (hluk a prašnost)
  • Zajištění minimalizace negativních synergických a kumulativních vlivů zahrnutím záměrů křížených komunikací, úseků modernizované železniční trati č. 220
  • Zajištění minimalizace negativních synergických a kumulativních vlivů realizací přeložek na silnicích navazujících na MÚK
  • Zajištění případných protihlukových opatření (v případě nárůstu dopravy na příjezdových komunikacích)
  • Vyloučit zásah do prvků ÚSES, navrhnout optimální technická řešení průchodu NRBK a RBK, atd.

Výše uvedené úkoly prokazují, že pořizovatel nedostatečně prověřil, zda stavbou nedojde k překročení limitů odpovídajících dostatečné a přiměřené ochraně veřejných zájmů (na veřejném zdraví, ochraně přírody a krajiny). Posouzení pak nesmyslně deleguje na nejnižší jednotky výkonu veřejné správy, přičemž však není reálné dělat např. posouzení vlivů na veřejné zdraví v každé obci při přípravě územního plánu v odpovídající kvalitě a rozsahu.

Postup pořizovatele je proto v rozporu se zásadou zákonnosti (§ 2 odst. 1 správního řádu), zásadou minimalizace zásahů do práv a zájmů (§ 2 odst. 3 správního řádu), zásadou souladu s veřejným zájmem (§ 2 odst. 4 správního řádu), zásadou povinnosti zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu (§ 3 ve spojení s § 50 odst. 3 správního řádu) a zásadou hospodárnosti řízení (§ 6 odst. 2 správního řádu). Takový postup je též v rozporu s povinností posouzení a vyhodnocení vlivů koncepce, včetně kumulativních a synergických vlivů, již na úrovni zásad územního rozvoje dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudky č. j. 8 Ao 2/2010-644 a č. j. 7 Ao 7/2010 – 133).

8. Neurčité vymezení koridorů

V článku 3 návrhu AZUR je koridor pro dálnici D3 zahrnut mezi plochy veřejně prospěšné dopravní infrastruktury. To je sice v souladu s ustanovením § 170 Stav. Z, ale toto vymezení je naprosto nedostatečné z hlediska určitosti. Článek 4 AZUR stanoví: „neuvádí-li se u konkrétního koridoru jinak; koridor dálnice D3 se vymezuje v proměnné šířce od 290 m do 690m“. Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření pak obsahuje pouze modrou linku jednotné šíře bez bližšího upřesnění šíře koridoru. Není tedy zřejmé, jak bude posuzováno naplnění ustanovení § 4 zákona o vyvlastnění, které stanoví „Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem.“

V bodu 7 AZUR je pak koridor pro Václavickou spojku, tedy silnici II. třídy, vymezen s proměnou šíří 120 – 610 m. Vymezení koridoru až 610 m širokého je přitom v porovnání s ostatními zásadami územního rozvoje velmi neobvyklé. Koridory této šíře se ve smyslu § 2 odst. 4 správního řádu stanoví pro stavby dálnic a vysokorychlostních tratí. Vymezení koridoru pro silnici se šířkou tělesa cca 10 m je v rozporu s ustanovením § 18 odst. 4 Stav. Z, o cílech územního plánování. Stejně tak je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 4 správního řádu, podle kterého správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pro vymezení pak platí obdobná připomínka k vymezení veřejně prospěšných staveb jako pro koridor D3.

9. Absence vyhodnocení vlivů na území obce Vestec

V Hodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona se uvádějí vlivy na životní prostředí obcí v koridoru dálnic D3 a Václavické spojky, není však nijak popsán vliv na obec Vestec, která se nachází mezi zapojením dálnice D3 do Pražského okruhu a územím Hl. m. Prahy a na jejímž území je ukončen Vestecký přivaděč bez návaznosti na další kapacitní komunikace. Stav nadřazené komunikační sítě na území obce Vestec se zapojením D3 a trvalým ukončením Vesteckého přivaděče na silnici II/603 nebyl předmětem žádného posouzení vlivů stavby D3 na životní prostředí, nejsou také popsány vlivy možného případu realizace stavby D3, aniž by byly dokončeny dlouhodobě odkládané stavby, jako stavba Pražského okruhu (SOKP) nebo obchvat silnice II/101 kolem Jesenice či obchvat Písnice nebo zprovoznění dalších napojení Prahy na Pražský okruh u Dolních Břežan a Komořan.

10. Hluková zátěž

Na str. 45 VVÚR části A se uvádí: „Pro identifikaci možných negativních vlivů plánované komunikace jsme využili dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí zpracovanou podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, kterou zpracovalo sdružení Pragoprojekt – SUDOP v srpnu 2010, a to především, část B. 2. Vlivy na veřejné zdraví, část B. 3. Hluková studie a část B. 4. Rozptylová studie.“ Výše uvedená hluková studie, která je součástí dokumentace EIA pro záměr dálnice D3, prokazuje překračování závazných hlukových limitů u koridoru dálnice D3 ve venkovním chráněném prostoru staveb stanovených právními předpisy, a to i v případě realizace protihlukových stěn. Dokumentace byla přitom zpracovávána na základě údajů z roku 2007. V mezidobí došlo k významné obytné výstavbě v dotčené oblasti a především ke zprovoznění Silničního okruhu kolem Prahy. Údaje v dokumentaci jsou tedy zcela zjevně neaktuální. V obci Jesenice bylo provedeno měření, které konstatuje údaje, jež jsou na hranici povolených limitů (viz Hluková studie po uvedení SOKP 512 do předčasného užívání, PUDIS, 03/2012, která je přílohou námi podávané připomínky). Již v současném stavu jsou v lokalitě plánovaného vyústění koridoru dálnice D3 na SOKP závazné hygienické limity hluku blízké hraničním hodnotám. Další navýšení hlukové zátěže v důsledku realizace záměru by tedy vedlo jistě k překročení daných limitů.

11. Imisní zátěž

Ke kvalitě ovzduší VVÚR – část A na str. 23 uvádí: „Stávající úroveň znečištění ovzduší v zájmovém území lze orientačně zjistit z hodnot klouzavého průměru koncentrací uvažovaných škodlivin za předchozích 5 kalendářních let, které zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí. Z těchto údajů vyplývá, že v zájmovém území nedochází k překračování imisních limitů.“ Konkrétní zdroj informace přitom není citován. Z informací uvedených na stránkách ISSaR ke kvalitě ovzduší z pohledu lidského zdraví (veřejně dostupné zde: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1531) přitom vyplývá, že na části území dotčené záměrem D3 jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví. Tento předpoklad potvrzuje i posuzování vlivů na životní prostředí pro SOKP, které předpokládalo možnost výskytu nadlimitní koncentrace v nejbližších obcích u NOx, pokud intenzita provozu stoupne o 20%. Ke zvýšení produkce Nox navíc přispívá i zvýšení rychlosti. V procesu posuzování vlivů pro SOKP byla odhadována intenzita cca 29 000 aut/den, podle této intenzity byly provedeny výpočty imisní zátěže. V současné době komunikaci využívá až 56.956 automobilů (naměřeno dne 13. 09. 2011). V případě připojení D3 to bude až 81 161 automobilů/den. Dle studie EIA pro SOKP to znamená, že koncentrace NOx jsou s největší pravděpodobností překračovány v oblasti SOKP. Na okruhu se jezdí rychleji, než předpokládala studie EIA, tzn., že pokud rychlost přispívá ke zvýšení produkce NOx, výskyt NOx přímo úměrně stoupá s rychlostí vozidel. Navíc z dostupných rozptylových studií k dokumentaci EIA pro záměr dálnice D3 je patrné, že může docházet k překračování denních imisních limitů pro prachové částice PM 10 a PM 2,5 µm, zejména v místech zaústění portálů tunelů.

12. Proces posuzování vlivů na životní prostředí – EIA

K záměru dálnice D3 již bylo provedeno posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. projektová EIA). Tento postup je v rozporu s logickou návazností procesů plánování a povolování záměru. Nejdříve by se měl daný záměr vymezit v územně plánovací dokumentaci (včetně posouzení vlivů na životní prostředí této strategie), a až později je možné posuzovat záměr jako takový. Nedodržování tohoto postupu dochází k velmi konkrétnímu posuzování jednotlivých dílčích aspektů bez posouzení komplexních vlivů na širší území a veřejný zájem. Posouzení vlivů na životní prostředí musí být dle judikatury správních soudů zpracováno dle míry podrobnosti, resp. obecnosti dané pro posuzovanou formu.

13. Nesprávné vstupy do posuzování – zohlednění i zrušených koridorů

VVÚR hodnotí kumulativní a synergické vlivy i se záměry, které byly soudně zrušeny a nejsou proto součástí územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území lze proto považovat za vnitřně nekonzistentní, neodůvodněné a nelogické. Jedná se například o záměr Vestecké spojky, který je hodnocen na str. 100 VVÚR části A, přestože byl zrušen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2013, č. j. 50 A 9/2013 – 85. Obdobně je na str. 118 VVÚR části A posuzován záměr D204 „Koridor železniční tratě č. 220: úsek Praha – Bystřice u Benešova", který byl zrušen Krajským soudem v Praze rozsudkem ze dne 13. září 2013, č. j. 50 A 16/2013 v úseku Praha – Strančice.

14. Věcně nesprávné vyhodnocení vlivů

Jednotlivé dílčí výhrady k věcnému obsahu hodnocení vlivů (k hluku, znečištění ovzduší, vstupům) doplňujeme ještě o následující. Přes značný rozsah vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území jsou tyto přílohy často pouze mnohonásobným opakováním stejných dlouhých pasáží a přes svůj značný rozsah je zpracováno pouze povrchně. Slovní hodnocení obou koridorů je shodné a skládá se z opakujících se frází, že výstavba může vyvolat potenciální … vlivy … Tyto vlivy budou působit během výstavby, kdy budou krátkodobé, přechodné a během provozu, kdy budou dlouhodobé, trvalé. K minimalizaci negativních vlivů jsou navržena příslušná opatření. Opatření však reálně žádná navržena nejsou.

15. Chybějící podkladové studie

Není také zřejmé, na základě jakých podkladů, byly dané vlivy konstatovány. V návrhu AZUR i VVÚR chybí jakékoliv podkladové studie, např. hluková nebo imisní, ze kterých by bylo zřejmé, na čem se zakládá hodnocení záměru. Absence těchto studií je o to závažnější, že je jejich zpracování ukládáno jako navrhované opatření (srovnání bodu 120 a 143 návrhu AZUR nebo str. 63 VVÚR části A). A neurčitosti hodnocení některých záměrů, viz například na str. 100 VVÚR k vlivům MÚK se SOKP potencionální sekundární negativní nebo pozitivní vlivy na veřejné zdraví v blízkosti navazujících úseků SOKP v důsledku přesměrování dopravy po realizaci dálnice D3. Na str. 45 VVÚR části A se uvádí: „Pro identifikaci možných negativních vlivů plánované komunikace jsme využili dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí zpracovanou podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, kterou zpracovalo sdružení Pragoprojekt – SUDOP v srpnu 2010, a to především, část B. 2. Vlivy na veřejné zdraví, část B. 3. Hluková studie a část B. 4. Rozptylová studie.“ Výše uvedená dokumentace přitom byla zpracovávána na základě údajů z roku 2007. V mezidobí došlo k významné obytné výstavbě v dotčené oblasti a především ke zprovoznění Silničního okruhu kolem Prahy. Údaje v dokumentaci jsou tedy zcela zjevně neaktuální. Posouzení vlivů na životní prostředí navíc nesplňuje požadavky na posouzení kumulativních a synergických vlivů. Ty přitom u záměru dálnice D3 připadají v úvahu ve spojení s: Koridorem pro umístění stavby vestecké spojky Silničním okruhem kolem Prahy (SOKP) IV. železničním koridorem Koridorem pro umístnění stavby přeložky a obchvatů silnice I/3 Koridorem obchvatu Jesenice. Tyto záměry mohou mít kumulativní a synergické vlivy zejména na zatížení hlukem, znečištěním ovzduší, zásahem do krajinného rázu nebo fragmentací krajiny. Chybějící posouzení synergických a kumulativních vlivů je zřejmé z dokumentace i posudku a navíc je přiznáno i na str. 15 posudku. V tabulce dopravního zatížení ovlivněné silniční sítě na str. 84 dokumentace EIA chybí vyhodnocení úseků na území hl. m. Prahy. Týká se to u silnice II/603 zejména úseku mezi Vesteckou a Kunratickou spojkou, ale i jiných komunikací, které vedou v obytné zástavbě především Kunratic a Libuše a jsou nejblíže k zaústění D3 v západní variantě, ale také Vídeňské ulice kolem nemocnice v Krči – dokládají to (bohužel jen okrajově) i údaje v příloze B. 1. 1 a v Komparativní studii.

16. Absence vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů

VVÚR sice obsahuje velmi rozsáhlou kapitolu, která se věnuje vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů, které bude mít navrhovaná AZUR s jinými záměry. Při hodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů přitom bylo čerpáno z kapitol hodnocení 3, 4 a 5 (viz str. 57 VVÚR – části A). Žádná z těchto kapitol přitom neobsahuje konkrétní údaje o hlukové zátěži nebo stavu ovzduší (až na zmínku na str. 39 že se nejedná o území s překračujícími imisními limity, u které není zřejmé na kolik je pravdivá a aktuální po uvedení SOKP do provozu). Navíc pokud byly negativní vlivy staveb identifikovány dle dokumentace EIA (str. 45 VVÚR – části A), jedná se o údaje zastaralé a právě neobsahující vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů. Výsledkem takovéhoto hodnocení je pak hodnocení kumulativních a synergických vlivů na str. 100 VVÚR – části A pro obec Jesenice, kde je vliv na obyvatele – veřejné zdraví hodnocen jako mírně negativní (-1), přestože se jedná o další zdroj hluku na území, které je již dnes limitně zatíženo.

17. Absence vymezení přivaděčů

Textová část návrhu AZÚR blíže nevymezuje přivaděče na jednotlivé MÚK na D3, přestože se bez pochyby jedná o koridory nadmístního významu. Zásady územního rozvoje přitom musí v souladu s § 36 odst. 1 stavebního zákona řešit vymezení ploch a koridorů nadmístního významu. Odpovídající definice je pak obsažena v § 2 odst. 1 písm. h) stavebního zákona, podle kterého se plochou nadmístního významu rozumí „plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu“. Přivaděče na D3 jsou zcela jistě plochou nadmístního významu a jako takové měly být i předmětem podrobného vymezení a vyhodnocení. Význam přivaděčů nemůže být omezován striktně ve vztahu k území, na kterém se bude taková stavba nacházet. Je zřejmé, že význam těchto dopravních staveb zpravidla přesahuje pouhé zajištění dopravní obslužnosti území konkrétní obce, na němž se má taková stavba nacházet a má přinejmenším krajský význam. Návrh AZÚR by proto měl obsahovat vymezení ploch a koridorů pro ty dopravní stavby, jejichž význam v souladu s § 2 odst. 1 písm. h) stavebního zákona ovlivní území více obcí.

18. Kompenzační opatření

Opatření navrhovaná ve VVÚR jsou zcela nekonkrétní. Odkazují navíc buď na navazující řízení, nebo pouze na dodržování povinností vyplývajících ze zákona. Navíc jsou velmi obecná a chybí pro ně posouzení, zda budou dostatečná k dodržení závazných limitů kvality životního prostředí vyžadovaných zákonem (hlukové limity, imisní limity v případě znečištění ovzduší, atd.). Bc. Radka Vladyková, starostka obce Jesenice

Vložený dokument

územní plán vyšších celků pdf pdf 762 kB

Patička stránky

Dnes je 23. srpen 2017
Svátek má Sandra
Starostka města Jesenice
Mgr. Radka Vladyková
Počasí // In počasí

Kalendář akcí // na srpen

Nejbližší připravovaná akce

Letní hudební večer jesenických hudebníků

26. srpen 2017 // KULTURA

Podněty občanů // ZmapujTo